Všichni jsme prošli povinnou školní docházkou, a tudíž s ní máme své zkušenosti. Nedávno jsem provedla mezi svými dospělými klienty mini průzkum týkající se jejich základního vzdělání a došla jsem k docela zajímavým číslům. Zhruba 50% z nich vzpomíná na školu nerado. I přesto, že výsledek „průzkumu spokojenosti“ je půl na půl, do školy by se vrátilo jen necelých 10% všech dotázaných. Proč?
A jak jsou na tom dnešní děti právě školou povinné? Má dcera a její kamarádky by se nejraději učily doma samy a do školy by šly jen občas kvůli přátelům. Předpokládám, že to tak vnímá většina dětí. Proč?
Vždyť lidskou podstatou a přirozeností je učit se stejně jako zvídavost, tvořivost a také rozdílnost. Je možné, že by dnešní školský systém zvídavost, tvořivost a rozdílnost nepodporoval, nebo dokonce vyhlazoval?
Tomuto tématu se věnuje již řadu let pan Ken Robinson, expert na vzdělávání a kreativitu. Zde je záznam jeho dvacetiminutové, inspirující přednášky:
Pouze pro zdatné angličtináře.